[Hlavní strana] [Krajský úřad] [Kalendář akcí] [Kontakt] [Pro registrované]


Návrat na hlavní stranu

Liberecký kraj


Historie Horní Řasnice

Horní Řasnice se ve starých pramenech vyskytuje jen pod označením Bärnsdorf nebo Bernsdorf, což se vysvětluje zkomolením slova Bernhardsdorf, tedy Bernhardova vesnice.

První písemná zmínka o ní je z roku 1381 a nachází se stejně jako u Dolní Řasnice ve frýdlantském urbáři.
Poloha obou vsí rozložených na stejnojmenném potoce podél téže dávné cesty z Frýdlantska na severovýchod i zhruba stejné půdní podmínky se podílely i na podobě jejich osudů. Horní Řasnice však měla vlastní kostel Početí Panny Marie, jehož gotický původ je ještě znát v klenbě presbytáře i na vítězném oblouku a je potvrzen nejstarší zmínkou v míšeňských církevních zápisech z roku 1346.

Pohromy husitských tažení a třicetileté války postihly obě vsi stejnou měrou a obdobně probíhala i násilná rekatolizace. Do Bernsdorfu sezvala protireformační komise poddané na rychtu 10. a 11. května 1651.
Žilo tu tehdy 296 obyvatel, dostavilo se jich však jen 83, vyslechli misionáře, na nic se neptali, na kladené otázky neodpovídali a rozešli se domů. Podle dalšího soudobého pramene zde mělo být 47 katolíků (36 mužů a 11 žen), ale v roce 1654 zůstalo obydleno jen 5 usedlostí, zatímco 84 jich majitelé pro víru opustili a odešli ze země. Po sto letech se však i tyto rány zhojily, takže v roce 1790 v obci zase stálo 110 domů.
Tento příznivý vývoj pokračoval díky rozvíjejícímu se průmyslu v blízkých Jindřichovicích pod Smrkem, neboť tamní firma E. Heintschel zřídila v Horní Řasnici pobočnou továrnu vyrábějící pánské i dámské látky a potištěné i tkané šátky, v níž bylo před 1. světovou válkou zaměstnáno na 1400 lidí.
Také tento podnik byl postižen válkou a poválečnou krizí a poznamenán těžkostmi v odbytu zboží na zahraničních trzích.
Produkce byla omezována a v době velké hospodářské krize postupně zastavena. Když se budova továrny měla začít v srpnu 1938 bourat, poukazovaly na to henleinovci jako na důkaz protiněmeckého postupu československé vlády, která prý ničí průmysl v pohraničí.
Nakonec zůstal objekt zachován a po 2. světové válce v něm podnik Severka vyráběl až do konce roku 1950 pracovní oděvy.
Potom zde byla zřízena betonárka produkující hlavně panely a železniční pražce a využívající nedaleké pískovny.
K podniku ŽPSV patřil rovněž kamenolom v nedalekém Krásném Lese.
Od roku 1992 pokračovala ve výrobě firma Železniční průmyslová výroba z Uherského Ostrohu, dále následovalo začlenění podniku do ŽPK Čerčany, později firma Beron.
Od roku 1999 převzala výrobu železobetonových dílců a směsí firma Hans Wolf - nemovitosti, s.r.o.

Velký úbytek obyvatel zaznamenala Horní Řasnice především po 1. světové válce, ale pokles se od té doby vlastně nikdy nezastavil, takže dnes je z velké části chalupářskou obcí. Naděje na oživení vkládané do otevření hraničního přechodu v Srbské se nenaplnily, protože přechod je určen jen pro pěší a cykloturisty; automobilisté zatím musí projíždět hranice přes Nové Město pod Smrkem.

LOKALIZACE


AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 02.11.2004 v 13:29 hodin


Copyright 1998-2019 © Luděk Šorm