Liberecký kraj

začátek: Borek pod Troskami
Konec: Trosky
Délka: 8 km
Počet zastávek: 13
Zaměření: příroda, geologie, historie
Typ stezky: pro pěší, případně cyklisty
Náročnost: střední
Čas pro prohlídku: 2 hodiny
Značení: informační panely, značky naučné stezky
Doba návštěvy: celoročně
Mapa: Český ráj
Správce stezky: Správa CHKO Český ráj
CHKO - NPP: CHKO Český ráj

Zastávky naučné stezky:

1. Úvodní informace - trasa
2. Libuňka - povodí, délka toku, význam břehových porostů
3. U Rokytnického rybníka - význam rybníků a využití hospodářské a krajinné, vodní ptáci
4. Rašeliniště Vidlák - chráněný přírodní výtvor, rašelinná společenstva
5. Turistika - historie turistiky
6. Společenstva mokřadních rostlin
7. Pramen u Věžického rybníka - puklinové prameny v kvádrových pískovcích; nedaleko sezónní informační středisko
8. Bažina u Přibyla - dno bývalého rybníka s chráněnou květenou
9. Geomorfologie - vliv geologických dob na tvář krajiny
10. Žehrovka - povodí, délka toku, prameniště
11. Nebákov - staré mlýny, tvrz
13. Dravci a sovy - informace o výskytu a hnízdění
13. Trosky - geologický útvar a hrad, jeho majitelé

Teprve ve 2. polovině 14. století založil Čeněk z Vartemberka na nepřístupných skalních kuželích protáhlý hrad, důmyslně přizpůsobený terénu a nazvaný podle hory Trosky. Nejstarší zpráva o něm je z roku 1396. Slohově jednolitý hrad byl v 15. a 16. století jen nepatrně stavebně doplňován. Král Václav IV. věnoval Trosky pánům z Bergova, husitské války se jim vyhnuly. V roce 1438 hrad padl na nějakou dobu do rukou Kryštofa Šofa a Švejkara, kteří v jeho okolí loupili a přepadali. Prodejem přešel v roce 1458 do majetku Hazmburků. O 11 let později hrad dobylo vojsko krále Jiřího. Od třicetileté války, kdy se v držení Trosek střídali Švédové s císařskými, začal hrad nezadržitelně chátrat. Teprve romantismus 19. století ocenil Trosky jako hrad i geologickou zvláštnost a přinesl pokus o záchranu. Schodiště na vrchol Panny z let 1841 - 1843 zůstalo nedokončeno.

Původní palác měl na obou užších stranách po hranolové věži, které s ním srostly v jeden obytný celek. Na nižším, západním čedičovém kuželu postavena šestiboká jednopatrová věž Baba, uvnitř rozdělená na 4 menší komory. Druhá věž, východní Panna, je štíhlá a pravidelná, původní přízemní hranolová stavba, uvnitř rozdělená na 2 části (západní část je starší a výše položená), byla v 15. století zvýšena o patro a rozšířena na východ. Věž Babu chránil parkán, Pannu její nepřístupná poloha. Mezi oběma věžemi stál hradní palác s hospodářskými budovami. Palác, dvoutraktová stavba o dvou patrech, v 15. století patrně zvýšený o 3. patro, byl umístěn na 3. nádvoří (pod Pannou). Do tohoto úzkého nádvoří se vstupovalo kamennými schody a bránou. 2. nádvoří (pod Babou) je dnes úplně prázdné a zaujímá nejnižší část skalního sedla mezi oběma věžemi. Bývaly tu kdysi obytné budovy a stáje. Hrad, přístupný ze severní strany, chránilo rozsáhlé předhradí. Vyšší patra hradních budov byla patrně hrázděná nebo roubená. Celý hrad byl postaven z místního tmavého čediče.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.stezka.cz